Enko

Na světě je slavnostní, státně-výroční a zároveň nulté číslo nového deníku, který si nejdřív říkal Nový deník, a teď si zase říká Deník N.

Deník N chce někdy od příštího roku vydávat také tištěné noviny. Nulté číslo se sugestivní kresbou TGM na titulce a rozhovorem se stínovým prezidentem Kiskou uvnitř mělo být zjevně výkladní skříní nového média. Výsledná podoba, a teď mám na mysli výhradně podobu grafickou, je však nepřesvědčivá.

Continue reading „Enko“

Enko

Na cestách: Tel Aviv a Jaffa

Po náročné cestě a pracovním večeru byla středa ve znamení pozdního vstávání, tedy asi v poledne. Ale na programu bylo „jen“ objevování Tel Avivu, takže to nebyl takový problém. Podíváme se tedy do staré Jaffy a vydáme se po stopách než až tak staré, tedy meziválečné telavivské architektury. Continue reading „Na cestách: Tel Aviv a Jaffa“

Na cestách: Tel Aviv a Jaffa

Na cestách: Izrael 2017 (1. díl)

Do Izraele jsem se chtěl podívat už dlouho a nakonec to vyšlo tak, že bylo výhodné spojit naplánovanou cestu do Budapešti s levnými letenkami odtamtud do Tel Avivu. Bylo to náročné, hektické, ale co do cestovatelského zážitku to určitě stálo za to. A doufám, že jsem v jediném funkčním demokratickém státě na blízkém východě nebyl naposledy. Continue reading „Na cestách: Izrael 2017 (1. díl)“

Na cestách: Izrael 2017 (1. díl)

Wasyl na cestách

Došlo mi, že jsem v posledních letech absolvoval několik cest, které by stály za zmínku. Tak se postupně pustím do zapisování zážitků z nich. Vezmu to proti proudu času, takže začnu dovolenou v Izraeli, ze které jsem se vrátil v polovině března. První část zde!

Pokračovat budu Budapeští, odkud jsme do Svaté země letěli. Potom utrousím pár slov o novoročním výletu do Paříže za architekturou Ricarda Bofilla a dalšími skvosty. Dá-li Bůh, čas a paměť, zkusím nakonec rozepsat i úžasnou cestu skrz Alsasko, Provence a italskou Ligurii z července 2015.

No a když hodně zalovím v paměti, tak možná přibude i pár vět z výletu na milánské Expo v červnu téhož roku. To už si ale fakt nejsem jistej.

Těším se, že si utřídím myšlenky, postřehy a vzpomínky a doufám teda, že to něco dá i někomu jinýmu.

Wasyl na cestách

Na chudej lid přísnost!

Dozvěděl jsem se, že „každé dítě v Norsku by mělo mít vlastní pokoj“, a na rodinu s dvěma dětmi v bytě o výměře 55 m2 se tudíž pohlíží… no, ne úplně jako na zločince, protože zavřít vás za to nemůžou. Tak minimálně jako na vyvrhele, co se ke svým dětem nechovají správně. A tak vám děti třeba seberou a dají je někomu, u koho se jim povede líp. Easy!

Přemýšlím nad tím a ptám se: Když je v pořádku, že ve „vyspělé západní“ (vskutečnosti dosti pošahané severské) zemi nemají chudí lidé nárok na děti, proč se tak strašně ostrakisuje myšlenka, že by chudí (respektive ti, co neplatí daně) neměli volit?

Na chudej lid přísnost!

Policajt a alergen

„Líbí“ se mi, že hospodští musí podle toho nového nařízení dopředu informovat, třeba ústně, o výskytu alergenů nebo o možnosti si o výskytu alergenů přečíst.

„Těším“ se u předkládání jídelního lístku na věty typu: „Vážený hoste, jídla, která u nás podáváme, můžou obsahovat některé alergeny. Berte, prosím, na vědomí, že tímto jsem vás poučil o tom, že o výskytu alergenů v konkrétních pokrmech se můžete dozvědět ve zvláštním menu, které vám v případě vašeho zájmu rád donesu.“ Continue reading „Policajt a alergen“

Policajt a alergen

Charlie?!

Vydání Charlie Hebdo ze 14. ledna mělo několikamilionový náklad. Plačící Mohamed na titulce a todleto všechno. Propráno horem spodem snad ve všech médiích světa.

Jestli správně počítám, tak až do dneška vyšla další tři čísla. Tak kolik jste jich viděli? Jak jste si početli? Jo, on Zeman byl někde ošklivej na postižené? A Mynář něco s bydlením, nebo jak to bylo…

No, hlavně, že jsme všichni byli Charlie, že?

#JeSuisHypocrite

Charlie?!