2014

Pár knížek, pár filmů, pár seriálů a mega moc změn ve světě médií.

Po vstupu Agforetu do světa velkých médií to docela slušně zahýbalo s touhle v posledních letech spíš stojatou scénou (kupříkladu v MF DNES tuším zůstaly ze šéfů celostátních rubrik jen Mirka Spáčilová v kultuře a Jana Bendová na komentářích).

Vzniklo pár nových projektů. Magazínu Reportér nešlo a nejde nefandit, protože když pracujete pár let pod Čendou, víte, že mu můžete věřit a že svůj nový časopis bude dělat poctivě. Bohužel však zjišťuju, že na delší texty nemám čas, takže ho vždycky spíš je prolistuju. Tím ovšem nechci snižovat jeho kvality. Už za vynikající rozhovor s Petrem Nárožným palec nahoru!

Jsem za Reportéra rád, díky šikovnému byznysplánu nebude mít problém se udržet, jen upřímně trochu pochybuju nad tím, jaký dopad články drahých kolegů budou mít. Ale možná jsem příliš velký škarohlíd a ostatní předplatitelé čtou poctivě!

Dalším podnikem lidí odešlých z MAFRy, tentokrát z Lidovek, je webový deník Echo24.cz. Byl jsem k němu předpojatý a skeptický. Dalibora Balšínka totiž v mediálních kuloárech předchází spíše nelichotivá pověst. Nicméně v Echu dnes nacházím zajímavé, zásadní a nezávislé texty, takže díky za to. (Mimochodem, takřka výhradně na jejich web chodím z odkazů na Twitteru nebo Facebooku. Nečtu tam nic sám od sebe. Svědčí to o něčem?)

Na odchodech pro změnu z České televize je založený další internetový projekt DVTV. Rozhovory Martina Veselovského sleduju tuze rád, podle mě třeba od dob novácké Sedmičky Veselovský úžasně vyzrál. Své respondenty dokáže rozložit na prvočinitele a přitom si zachovává sympatický odstup, slušnost, úsměv. Je to skoro, jako když sledujete fiktivního Willa McAvoye v The Newsroom. Jen kdyby bylo méně toho drtinování…

Na podzim se potom rozjel ještě další webový deník Svobodný monitor. Po očku jej sleduju a držím palce.

Práce

Měl jsem tu obrovskou čest malinko pomoct při rozjezdu tištěného měsíčníku The Zeitung, jedinečného projektu, v němž Starý mrzout a jeho his boys brilantně balancují na hranici recese a seriozní novinařiny. Moc a moc držím palce, ať to jde dál a líp!

Taky jsem na přelomu května a června vedl malý efektivní tým festivalových novin na přehlídce filmů pro děti a mládež. Neskromně si myslím, že se nám to docela povedlo.

Po jednom vystoupení jsem měl v rozhlase (ve Zlíně, před půlnocí, lehce pod vlivem) a v televizi (ráno, ještě rozespalý).

Jinak z šedi mé každodenní práce vystupují dva rozhovory, které bylo radost dělat. A i když jsme si povídali o povodních a takových věcech, respektive o polské okupaci Těšínska a jiných hrůzách, bylo to inspirativní a obohacující. Díky za tu příležitost!

Hudba

V muzice nemám skoro žádné nové objevy. Je to ostuda! Bavila mě deska Hypnotic Eye od Toma Pettyho, po zvukové stránce (jen na první poslech) překvapili Chinaski a jejich Rockfield. Až teď před týdnem jsem si konečně pořádně poslechl nové album Luboše Pospíšila a jsem z něj unešenej!

Máme na kontě zase pár povedených koncertů Mrtvýho brouka. (Dík, kluci!) Bavilo mě to v březnu v Mělníce, až překvapivě zábavné to bylo i v září ve Vyškově, kde jsme tak trochu čekali, že nikdo nepřijde. Nepotvrdilo se.

V červnu jsem položil skromný základ vlastní desce, která snad spatří světlo světa během tohoto roku.

 

Slyšel jsem taky něco málo z připravovaného alba spřízněného Hromosvodu a zní to velice slibně. (Mimochodem, kapela na jeho výrobu sbírá příspěvky docela humorným způsobem včetně aukce cenných artefaktů!)

Hrozně příjemně mě překvapil prostor Fora Karlín. Je tam skvělý zvuk a pevně doufám, že se tam menší koncerty přesunou ze strašné Lucerny nebo z uzoufání nudného Kongresového centra.

Film & TV

Z filmů mě bavil Vlk z Wall Street, Grandhotel Budapešť, Magický hlas rebelky, Interstellar i televizní Osmy. No a pak samozřejmě druhoválečné počiny – neprvoplánově slzopudný příběh malého židovského chlapce na útěku Polskem Běž, chlapče, běž, tanková epopej Železná srdce nebo Kód Enigmy.

Chtěl a měl bych si ještě doplnit Krásno, kvůli Sullivanu Stapletnovi si na nějaký dlouhý zimní večer pořídit 300: Vzestup říše a Stoletého staříka, kterého jsem jako knihu nedočetl, ale je to asi moje vina, neboť jsem byl ze začátku netrpělivý.

Ze seriálů byla skvělá (bohužel závěrečná) třetí řada The Newsroom, novinářského porna, u kterého se můžeme ukájet, protože takhle to ve skutečnosti už nikdy nikde nebude. Strhující byla čtvrtá sezona Hell on Wheels, westernového díla, kde každá postava trpí. Nová série Strike Back byla bohužel odložená. Výtečné bylo seriálové zpracování Farga (s Hobitem, jak ho neznáte!).

Zapomenout nesmím ani na tuzemskou tvorbu. Dal jsem druhou šanci Kanceláři Blaník a Tonda mě chytnul za koule, jako už dlouho nic. (Pak se ukázalo, že pilotní díl, podle něhož jsem seriál odstoudil, byl fakt dost hloupej.) Bavily mě Případy 1. oddělení a za dokonalost považuju Čtvrtou hvězdu.

Knihy

Bylo by nefér říct, že nemám čas číst delší články z Reportéra, a pak tu vyrchlit desítky knížek. Takže ano, hádáte správně… z beletrie třeba skoro nic. Jen jsem si doplnil Hrdého Budžese.

Před pár dny jsem rozečetl prezidentský životopis Václava Havla a myslím, že je to velmi poctivě sepsaná kniha. Zaujaly mě lehce neuvěřitelné příběhy zanesené v titulu Češi ve Wehrmachtu a podobně dobře se četl Osudový omyl generála Vlasova. Rozečtenou mám knihu o operacích Mossadu.

Společnost

Jeden Svobodný v europarlamentu je lepší, než nic. Zemana příliš neřeším, protože jsem nečekal, že se bude chovat dobře, takže nejsem překvapený. Babišovo křizácké tažení za každým nezdaněným halířem nás vyjde moc draho, ale to snad ví každý, kdo má v hlavě půl mozku. Otázkou je, jestli nás je takových dost. Spíš ne.

Tak uvidíme, co nás čeká dál.

2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *